První konflikt zažila Agáta Hanychová ve Varech už před sedmnácti lety. Zástupci firmy, pro které tehdy chodila přehlídku, ji přišli upozornit, že se má chovat reprezentativně a její tehdejší přítel Marek se to rozhodl řešit ručně. „Přišel za mnou jeden ze zástupců firmy s tím, že se mám chovat tak, jak požadují,“ řekla tehdy Agáta Blesku.
Zmlácený fotograf a rozkousaná karta
„Ve chvíli, kdy jsme to řešili, můj přítel Marek zcela oprávněně zakročil,“ dodala s tím, že zbytek události si příliš nepamatuje. Druhý problém na festivalu, tentokrát v roce 2012, způsobil její současný manžel Mirek Dopita. Když si chtěl kolemjdoucí voják z povolání vyfotit Hanychovou, jak po bujarém večírku leží na svém vizážistovi, Dopita po něm vystartoval a zmlátil jej, zatímco Agáta měla rozkousat kartu z fotoaparátu. Dopita si za to u karlovarského soudu vysloužil uznání viny, trestu se však nakonec vyhnul.
„Je mi strašně líto, že se to takhle vyhrotilo. Moje reakce byla přehnaná, nicméně si myslím, že každý by se zachoval jako já. Každý by chránil svoji přítelkyni a proto jsem to udělal,“ řekl tehdy iDnesu.
Průšvihářkou už 17 let
Agáta pak od Jiřího Bartošky dostala na festival zákaz. Ten se prolomil až v momentě, kdy na jeden z dalších ročníků doprovázela svého tehdejšího manžela Jakuba Prachaře. Proč tedy nyní taková zášť vůči Varům? Skoro to vypadá, jako by Agátu spíše mrzelo, že se letošního ročníku nemůže zúčastnit. Naplno se to projevilo během jednoho z jejích živých přenosů na Instagramu, kde festival kritizovala.
„Já jsem dneska byla úplně v šoku, kdo tam je,“ říká Agáta. „Teď jsem si projela noviny a teda opravdu, tam jsou lidé. Já jsem úplně znechucená,“ dodává influencerka, jejíž téměř celá rodina se festivalu účastní. Její maminka Veronika Žilková tam dokonce představuje film. I tak je ale podle svých slov Agáta ráda, že nejela. Podivovala se také nad tím, proč se například novinářky na nejdůležitější společenskou akci roku líčí.
Těžko říct, zda Agátu přemohly dobré mravy natolik, že se po svých extempore na festivalu nechce ukazovat, nebo se bojí, že by se historie mohla opakovat. Její kopání do festivalu a podivování se nad samozřejmými věcmi, které beze změny fungují už roky, je ale spíše známkou toho, že se jí po podobných akcí stýská více, než si sama dokáže připustit.
