Alžběto, když jsme spolu naposledy mluvily, tak si říkala, že se vztahům nebráníš. Neuběhlo ani čtvrt roku a ty máš po svém boku sexy blonďáka a úsměv od ucha k uchu. Jak se to stalo? Kde jste se poznali?
Musím říct, že za ten čtvrt rok jsem si dokázala opět zlomit srdce a taky si uvědomit, co od vztahu a lásky opravdu chci. Vím dobře, že někdo nechce nic a je mu lépe osamotě, ale já jsem typ miluju – žiju, takže jsem tomu šla naproti. Zkoušela jsem seznamku – potřetí v životě a dopadlo to stejně jako vždycky – katastrofa.
Nakonec jsem to vzdala a rozhodla se trávit čas s lidmi, se kterými je mi dobře. Kteří mě znají nebo minimálně chtějí znát a nemusím si na nic hrát. To dost vypovídá o našem příběhu s mým mužem…Sexy blonďák a mnohem víc, haha. Poznali jsme se už před 12 lety. Už v té době jsme k sobě měli hodně blízko. Spojili nás společní přátelé a místa v té době.
Čím tě nejvíc uchvátil?
Tehdy to bylo v očích a úsměvu. A taky patrná rebelie, kterou jsme měli odjakživa společnou. Jenomže pak se čas ubíral kupředu, já jsem šla do Prahy a on na čas taky. To jsme se vídali asi nejintenzivněji – těch 10 let zpátky. Oba jsme si museli projít kus života a dospět, dozrát, každý po svém. Ale osud je osud. A mělo to tak být.
Loni na podzim jsem ho asi po 8 letech viděla a spadla mi brada. Na první pohled šlo vidět, jak velký kus cesty ušel a tam nám začala nová kapitola. Ale ani ve snu by mě – ani jeho – nenapadlo, že budeme spolu. I když bylo jasné, že to tam pořád je. Navíc je jediný na světě, kdo mi říká jako hlavní hrdince ze Stmívání. Nejvíc mě bere jeho obyčejnost a i když se to nezdá, tak to funguje skvěle s tou mojí. Mě trvalo spoustu let než jsem si uvědomila, že sláva je pomíjivá a jsme všichni na stejné vlně.
Věděl o tobě, že jsi známá zpěvačka? Nebojí se té pozornosti, která je s tvojí profesí spjatá?
Na začátku vůbec nevěděl, že jsem známá a ani dnes to tak nevnímá. Můžu mluvit o svých pocitech, stejně tak jako to dělám v písničkách, ale jsme nedotknutelní. Sami víme nejlíp, co mezi námi je a pokud mají znát mí fanoušci (nebo klidně ti, co mě rádi nemají) příběh jakým procházíme, minimálně to opět může ukázat, že zázraky se dějí a karma nebo osud funguje.
Už si ho představila klukům? (dětem pozn. red.)
To byl v podstatě nejvíc rozhodující moment. Řekla jsem si – ano, můj milovaný kamarád. Ještě k tomu chce jít ven s náma všema, tak pojďme. A ono to domluvené setkání několikrát nevyšlo. No ale? Shodou okolností jsme se později potkali a strávili jsme spolu celé odpoledne i s dětma. Já jsem nedokázala uvěřit tomu, že se opravdu objevil někdo, kdo ty moje kluky tolik zbožňuje a ještě k tomu ho to fakt bavilo.
Věřila jsem, že se objeví někdo, kdo je přijme a k tomu přijme mě se vším všudy. Aniž bych si musela na něco hrát. No a potom se mi postupně začal v hlavě odkrývat celý náš příběh a bylo to jasné, dostal mě hlavně svojí sílou a tím, jak se nám naplno oddal. Za pár dní přišel na oběd k nám domů a už zůstal s námi. Oba věříme, že napořád.
Kluci ho milují, on miluje je a já jsem konečně zase šťastná a miluju někoho, kdo to naplno opětuje. Tahle láska se děje párkrát za život a mám štěstí, že se tohle stalo a v tom zběsilém životě jsme se opět našli. Přeji tohle každé mamce co je sama s dětma. Lásku. Bezpečí. Ochranáře, jako mám já. Ale jak už jsem zmínila, ne každý o to stojí. Já lásku miluju a potřebuju k životu. Tak jen ať jsou všichni takhle šťastní.
