Jedna z nejoblíbenějších hereček Lucie Vondráčková nastupuje do seriálu Ulice jako učitelka tělocviku a angličtiny. „Měla jsem pocit, že jsem v bezpečném úkrytu. Tam každý ví, co má dělat. Každý zná svoji roli a jsou tam herci, kteří tam jsou hrozně dlouho,“ říká o příchodu do zaběhnutého seriálu.
„Bylo to takové, jako když člověk přichází k někomu domů a líbí se mu tam, takže tam chce zůstat,“ říká Lucie, pro kterou je role Soni prakticky vysněnou postavou. „Soňa je učitelka, takže je v takovém tom pedagogickým kroužku učitelů a je taková rázná. Říká věci tak, jak si myslí a zavádí nové metody ve škole a mně je velmi sympatická,“ prozradila charakter Soni.
Zároveň přiznává, že občas to s paní učitelkou nebudou mít ostatní jednoduché. „Ale samozřejmě, že někdy se ty nové metody nesetkávají s úplným pochopením, takže se to musí prosazovat. Milostná pletka tam zatím žádná není,“ pokračuje s úsměvem.
Buď budete mít pravdu, nebo budete šťastní
Lucie se v rozhovoru pro VipStar.cz svěřila, že původně chtěla dát přednost před herectvím povolání učitelky. „Ještě, než jsem šla na hereckou konzervatoř, tak jsem chtěla být učitelka. Pořád to ve mně doutnalo. Moje babička byla učitelkou, profesorkou a dokonce se mi splnil sen, protože učím angličtinu a tělocvik. Ty hodiny, které v tom seriálu učím, tak to si moc užívám.“
S postavou Soni se poměrně rychle sžila. „Ta postava vás provází každý den. Jediné, co mi vadí, že se pídí po pravdě za každou cenu. A někdy to není fajn. Dokonce jsem četla jednu krásnou větu ohledně vztahů. Buď si musíte vybrat, že budete mít pravdu, nebo budete šťastná. Já bych své postavě přála, aby zbrzdila s tím píděním se a byla chvíli šťastná.“
Když točíte film pro Zdeňka Trošku, nemůžete čekat Českého lva
Sympatická Lucie Vondráčková tvrdí, že roli nikdy neodmítla, ale někdy se zhlédla v jiné postavě. „Občas se mi stalo, že jsem si přečetla scénář a přišlo mi, že bych se víc hodila do jiné role a taky to vesměs klaplo,“ říká.
Lucie se věnuje herectví od mala a prošla si řadou rolí. Těch lepších i těch, které lidé třeba strhali. „Člověk musí vědět, jestli točí věc pro lidi, a když jde do pohádky nebo filmu se Zdeňkem Troškou, tak je to vždy pro lidi,“ vysvětluje.
Z kritiky si ale nic nedělá a má na celou věc svůj pohled. „To asi musíte počítat s tím, že za to Českého lva nedostanete. Baví mě dělat filmy, které jsou oceňované na festivalech a pár jsem jich taky natočila. Je to krásné, ale potom, když potkáváte lidi na ulici a oni vám říkají, že jim Babovřesky nebo jiný film přinesl dobrou náladu, tak je to fajn. Ale důležitá je vyváženost a balanc,“ dodala.