Jan Kačer se narodil 3. října 1936 v Holicích do velmi dobré rodiny. Bohužel v pouhých dvou letech přišel o otce a skutečnou pravdu se dozvěděl od své maminky v 19 letech. Tatínek byl obchodníkem židovského původu a poté, co Německo obsadilo Sudety, si vzal život.
Otec sebevraždou zachránil své syny
Tím, že otec Jana Kačera spáchal sebevraždu, zachránil tak dvouletého Jana a o deset let staršího bratra od dost pravděpodobné deportace do koncentračního táboru a naprosto jistou smrtí.
„Dlouho jsem nevěděl, že tragicky skončil, a že se kvůli nám zabil. Až když mi bylo kolem devatenácti let, objevil jsem na půdě utržený špagát a zeptal jsem se. Máma mi řekla, že se táta oběsil, když přišli Němci a on se bál, že bychom kvůli němu skončili v koncentráku. Doslova a do písmene se pro nás obětoval,“ prozradil v rozhovoru pro Český rozhlas Jan Kačer.
Jeho buržoazní a židovský původ určitým lidem překážel, a tak v roce 1948 místo na gymnázium nastoupil a keramickou školu v Bechyni. Ukázalo se to být ale dobrou volbou, protože tam se nadchl poprvé pro divadlo a výtvarné umění.
Nezlomili ho ani komunisté
S komunisty měl problémy i nadále. Kvůli režimu se musel prakticky ze dne na den přestěhovat do Ostravy. „Mám zvláštní náturu. Lidé říkají, že jsem lítostivý a uvzdychaný. Ale když přijde na něco opravdu tvrdého, naleznu zvláštní šém. I tenkrát jsem vedl spravedlivý zápas. Režim mě rafinovaně odstřihl od spolupracovníků a přátel. Ocitl jsem se v Ostravě sám,“ vyprávěl Jan Kačer.
„Nikde jsem tam nebydlel, dával jsem najevo, že jsem vyhnanec. Přespával jsem u kamarádů, ve vlaku, v šatně. Trvalo to devět let, rodina s dětmi byla v Praze. Jen díky mé ženě se nám podařilo udržet alespoň nějakou kontinuitu společného života,“ dodal herec.
