Umělkyně Anna Julie Slováčková už podruhé bojuje s rakovinou. Poprvé si bulku nahmatala v prsu v roce 2016. Tehdy se jednalo o nezhoubný nádor. Jen o tři roky později v roce 2019 už ale nádor zhoubný byl. I přesto si zpěvačka vybojovala svoji šanci na život a rakovinu porazila.
O to byla zpráva o návratu rakoviny v roce 2023 zdrcující. Rakovina se Aničce usídlila tentokrát v plících. Všichni se jí snaží být co nejvíce nápomocní, ale obzvlášť pro její rodinu je to velmi náročná doba. „Ten pocit, který prožívám, se nedá popsat slovy. Nemůžete ani říct, co se ve vás odehrává,“ řekla v rozhovoru pro Blesk.cz maminka Dáda Patrasová.
„Anička už si tu nemoc prožívá podruhé. A podruhé udeřila velmi špatně. A já bych dala svůj život za to, aby se moje dítě uzdravilo! Je strašné, když vám umírá dítě,“ dodala se slzami v očích.
I otec saxofonista Felix Slováček je naprosto zdrcený. „Nějakou metastází to asi začalo, když se to takhle přestěhovalo. Je to na h*vno! Co vám mám říkat. Pro mě jako pro tátu je naprosto příšerný, že moje malá holčička je vážně nemocná, a i kdybych se sebevíc snažil, nemůžu jí nijak pomoct,“ řekl v rozhovoru pro eXtra.cz.
5 vět, které nikdy neříkejte nemocnému rakovinou
Anička na svém Instagramu sepsala pět vět, které by lidé nikdy neměli říkat nemocným zákeřnou rakovinou. „Jedny z nejhorších vět, které můžete říct nemocnému…,“ napsala Anička a vše podrobně vysvětlila.
1. Jsi mladý/á, to zvládneš.
2. A to sis ty vlasy vážně musel/a oholit?
3. Tak to na tom asi nejsi zas tak špatně / není ti asi tak zle, když jsi takovej/á při těle NEBO Ty jo, zhubl/a jsi, vypadáš fakt super!!!
4. Mně na to zemřel ten, ten a ten.
5. Jsou na tom lidi daleko hůř, tak si nestěžuj
„První bod ani nebudu komentovat… to mi přijde úplně out. Druhej bod… asi si lidi, co kvůli nějaké léčbě přicházejí o vlasy, tu hlavu oholí jen tak pro zábavu, ne? Třetí bod… prosím snažte se celkově moc nekomentovat fyzické změny, které naše těla v průběhu léčby mají. Většinou s tím nic moc nejde udělat a jen nás to pak trápí…Čtvrtý bod… vaše ztráta nás samozřejmě mrzí, ale moc pozitivního myšlení se tím nepřidá,“ vysvětlila vše Anička bod po bodu.
„Pátý bod… uf…. No… nechci mluvit za všechny, takže… samozřejmě vím, že jsou na tom lidi stokrát hůř a je mi to hrozně líto, že někdo musí vůbec jakákoliv úskalí života zažívat, ale… to je jak kdyby vám někdo vyloženě plivnul do xichtu. Každý máme tu hranici únosnosti nastavenou jinak a není fér tohle komukoliv, kdykoliv říct…,“ dodala s tím, že nejvíce pomůže, když ji někdo jenom vyslechne. Zároveň říká, že vše je velmi individuální a důležité je být hlavně maximálně empatický. Tak snad Anička i tento boj zdárně vyhraje.
