„Jsem v životním stádiu, kdy jsem došel k závěru, kdy jsem vypozoroval na společnosti, že současný celebritní narativ spíše společnosti škodí a lidé by se měli více uvědomit, že veškeré nadání a talenty lidé dostávají a jsou tedy příjemci a nikoliv tvůrci a tedy sláva patří Bohu a nikoliv člověku.,“ rozpovídal se Zdeněk Macura, kterého veřejnost zaregistrovala před deseti lety jako ochránce týraných žen a ctitele zpěvačky Ivety Bartošové pro VipStar.cz.
„Kdyby celebritní svět lidé brali jen jako zábavu, ale všiml jsem si, že lidé mají tendenci brát známé lidi, jako někoho víc a to je chyba, před Bohem jsme si všichni rovni, každý člověk je unikátní zázrak Boží,“ prozradil s tím, že běžně žádným novinářům ani nezvedá telefon a jeho život se ubírá nyní úplně jiným směrem.
Zdeněk Macura našel cestu k Bohu
Zdeněk se stáhl do ústraní a dal se na cestu boží. „Já jsem byl vždy věřící. Ty reakce lidí mě dohnaly k tomu, že jsem k té víře začal tíhnout víc. Když se budu objevovat v článcích, tak budu podporovat něco, o čem si myslím, že není zdravé,“ vysvětlil s tím, že téma Ivety Bartošové už nechce řešit.
Žije spokojeným životem v Praze a pozornost mu je spíš na obtíž. Prošel si několika zaměstnáními. Živil se jako softwarový inženýr, taxikář a v současnosti vlastní firmu na výrobu elektroniky podle vlastních návrhů „Na druhou stranu, měl jsem dobrá témata jako to domácí násilí,“ zavzpomínal Zdeněk na svůj někdejší projekt, kdy stavěl domy z palet pro týrané ženy. V projektu pokračuje dál, ale nechce zveřejňovat podrobnosti.
Zpětně hodnotí, že jeho vpád do mediálního světa nebyl šťastný. „Měl jsem o tom jiné představy. Já jsem nepomáhal Ivetě jenom, ale dalším lidem před ní. Já takový prostě jsem. Svět celebrit nepřináší štěstí, je to zátěž. Nemusí to být nutně vždy nepříjemné, ale je to zátěž,“ pokračoval v rozhovoru.
Prodělal mrtvici
Zdeněk se potýkal také se zdravotními komplikacemi. Prodělal lehkou mozkovou mrtvici v roce 2019 a musí dbát na své zdraví, což se mu také daří. Výrazně zhubl a dodržuje životosprávu. „Zhubl jsem, ale necvičím,“ řekl s tím, že některé návyky ve svém životě změnil, ale stále by se chtěl věnovat tématu domácího násilí.
„Domácí násilí souvisí s narcismem a je jeho podmnožinou. Je to lstivá taktika, jak udržovat moc a kontrolu nad druhými lidmi. Na středních školách by měl být předmět narcistická porucha osobnosti,“ dodal Macura, jehož život je nyní značně poklidnější.
